Přeskočit na obsah

Wikipedie

Upravit odkazy
Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Na tento článek je přesměrováno heslo Wikipedia. Tento článek je o internetové encyklopedii. O planetce pojednává článek Wikipedia (planetka).
Wikipedie
Logo
Úvodní strana Wikipedie
Úvodní strana Wikipedie
Charakter stránkyInternetová encyklopedie
V jazycevícejazyčná (seznam všech jazyků (anglicky)
AutořiJimmy Wales, Larry Sanger
MajitelNadace Wikimedia
URLwikipedia.org
Komerčníne
Registracenení nutná
Licence obsahuCreative Commons 3.0 (někdy také GFDL)
Datum spuštění15. ledna 2001
Aktuální stavaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia) je mnohojazyčná online encyklopedie vytvořená a udržovaná jako projekt otevřené spolupráce se svobodným (otevřeným) obsahem,[1] na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Využívá wiki redakční systém[2] a je to největší a nejoblíbenější všeobecné referenční dílo na World Wide Webu;[3][4][5] podle hodnocení služby Alexa Internet z června 2019 je jednou z nejpopulárnějších webových stránek vůbec.[6] Obsahuje výhradně bezplatný obsah a neobsahuje jakékoliv komerční reklamy. Wikipedie je vlastněna a podporována, stejně jako další vzájemně propojené projekty, nadací Wikimedia Foundation, neziskovou organizací, která je financována především prostřednictvím darů.[7][8][9]

Wikipedie byla spuštěna 15. ledna 2001 Jimmym Walesem a Larrym Sangerem.[10] Její jméno navrhl Larry Sanger,[11][12] jako spojení slov „wiki“ (havajské slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. Celkově obsahovala Wikipedie v lednu 2024 více než 62,2 milionu článků ve více než 300 různých jazycích a v únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.[13]

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Historie a rozsah

Jimmy Wales
„ Pamatuji si na ten první den. Kliknul jsem na odkaz „Editovat“ a napsal „Hello World“. “
— Jimmy Wales[14]

Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátor Ward Cunningham založil webové stránky nazvané WikiWikiWeb, které mohl upravovat každý jejich návštěvník – od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jako wiki (havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.

Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projekt Citizendium, který má tento nedostatek napravovat.

Popularita Wikipedie vytrvale roste.[15] Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu,[16] každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. V počtu návštěv byla v červnu 2013 na 7. místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD a tisícistránkový výběr asi 20 000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s respektovanou vydavatelskou skupinou Bertelsmann v září 2008 vydán také knižně Das Wikipedia-Lexikon in einem Band.[17] Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.

V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V lednu 2024 měla Wikipedie přes 62,2 milionů článků.

V březnu 2019 byly některé jazykové verze Wikipedie vypnuty na protest proti návrhu Evropské unie o autorském právu. Konkrétně byla 21. března vypnuta česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie, o čtyři dny později byly na stejný protest vypnuty italská, galicijská, asturská a katalánská verze.

Jazykové verze

Související informace naleznete také v článku Česká Wikipedie.
Největší jazykové verze Wikipedie (leden 2024)
Pořadí Verze Počet článků
1. anglická 6 764 508
2. cebuánská 6 122 267
3. německá 2 867 534
4. francouzská 2 580 729
5. švédská 2 573 583
6. nizozemská 2 145 281
7. ruská 1 955 306
8. španělská 1 919 447
9. italská 1 841 396
10. egyptsko arabská 1 621 247
Růst počtu článků v jednotlivých jazykových mutacích Wikipedie

V lednu 2024 existovala Wikipedie ve více než 300 jazykových verzích. Anglická a cebuánská verze měla přes 6 milionu článků, dalších 16 verzí mělo přes milion článků, 53 přes 100 000 článků, 99 verzí více než 10 000 článků, 127 verzí více než 1 000 článků a 28 verzí více než 100 článků. Pro odlišení jednotlivých jazykových verzí se v URL používá standard ISO 639-1 – např. en pro angličtinu, cs pro češtinu atd.

Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (10,9 % celkového počtu článků Wikipedie), cebuánská (9,8 %), německá (4,6 %), francouzská (4,1 %), švédská (4,1 %) a nizozemská (3,4 %). 48,8 % článků Wikipedie je napsáno v 10 jazycích, 68,6 % ve 20 jazycích.

Česká Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002 a v lednu 2024 obsahovala přes 537 000 článků jako 28. v pořadí. České články představovaly 0,9 % z celkového počtu článků na Wikipedii. Slovenská Wikipedie měla ve stejné době přes 247 000 článků.

V lednu 2024 bylo na všech jazykových verzích registrováno celkem přes 111,5 milionu uživatelů, z toho na anglické 41,9 %, španělské 6,3 %, francouzské 4,3 % a německé 3,8 %. Asi 281 200 uživatelů bylo aktivních, kteří editovali v posledních 30 dnech. Z těch bylo opět nejvíce na anglické Wikipedii (41,3 %), francouzské (6,2 %), německé (6 %) nebo španělské (4,9 %). Celkem bylo evidováno 3 589 správců.

Poměr k počtu uživatelů jazyka

V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje z března 2017[18]) tabulku s náskokem vedou umělé jazyky volapük, ido a interlingua, u nichž počet článků převyšuje velmi malý počet jejich mluvčích. Prvním z umělých jazyků s velkou uživatelskou základnou je esperanto (se 120 články na 1000 mluvčích je na 22. místě). Z národních jazyků jsou na čelních místech aragonština a kornština (stovky článků na tisíc mluvčích), s více než 100 články na tisíc mluvčích pak například normanština, skotská gaelština, severní laponština. Hranici 100 článků na 1000 mluvčích dále překročily norská, bretonská a irské verze. V české verzi (43. místo v pořadí) na tisíc mluvčích připadá přibližně 35 článků, srovnatelná je čuvaština; u angličtiny cca 10. Podle závěru tabulky v nepálském, kašmírském, paštském a paňdžábském jazyce připadá méně než 100 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.

Licencování obsahu

Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován pod svobodnými licencemi, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně šířit a dále užívat. Texty ve Wikipedii byly původně zveřejňovány pod svobodnou licencí GNU FDL, v červnu 2009 však veškerý textový obsah přešel pod licenci CC BY-SA. Další multimediální obsah, jako jsou obrázky či jiné vložené soubory, je z velké části zveřejněn pod svobodnými licencemi různých typů; pro shromažďování a sdílení takového multimediálního obsahu používá Wikipedie centrální úložiště na projektu Wikimedia Commons. Na některých jazykových verzích Wikipedie je navíc dovoleno používat i některý multimediální obsah (zejména obrázky), který není k dispozici pod svobodnou licencí, ale na základě některé výjimky z ochrany autorským právem. Typickým příkladem je anglická Wikipedie, která umožňuje za jistých podmínek (zejména neexistence svobodné alternativy) používat obrázky splňující podmínky tzv. fair use, výjimky definované americkými zákony.

V projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v souladu se zákonnou ochranou autorského práva, což na webové síti, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.

Software a technika

Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.

Wikipedie běží na svobodném software MediaWiki na clusteru vyhrazených serverů na Floridě v USA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala na UseModWiki od Clifforda Adamse. Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv. CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.

Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používat wiki engine napsaný v PHP s databází MySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořil Magnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát Lee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána MediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencí GNU GPL a používají ji všechny projekty nadace Wikimedia.

V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu n-tier. V lednu 2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů se Squid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalován operační systém Linux, převládá distribuce Fedora, po jednom serveru obsazují FreeBSD a Solaris.

Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se Squid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software Perlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache. Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.

Wikipedie začala budovat globální síť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů ve Francii. Dále přibyl nizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji.

Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“[19] na serveru OpenFacts. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“.[20]

Pomůcky k užívání Wikipedie

Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v prohlížeči Mozilla Firefox existuje rozšíření Wikipedia Extension.[21] V říjnu 2010 byl představen online nástroj WikiBhasha, který umožňuje snadnější tvorbu článků pomocí překladu z anglické Wikipedie do některých jiných jazykových verzí.[22]

Hodnocení a kritika Wikipedie

Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb.[23] Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.[24]

Wikipedie je velmi oblíbeným zdrojem referátů pro studenty všech typů škol. Podle průzkumu Cambridge ji ke studiu využívá celkem 82 procent vysokoškoláků.[25]

Ke sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Většina těchto tzv. revertovacích válek (angl. edit wars) se týká malého procenta kontroverzních článků.[26] Na anglické Wikipedii k vysoce kontroverzním tématům patří např. George W. Bush, anarchismus a Mohamed.[27] K zabránění revertovacích válek byla na Wikipedii přijata řada opatření, např. pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.[26]

Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky.[zdroj?]

Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.[28]

Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránka wikitruth.info obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.

Daniel Dočekal o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“[29]

V roce 2013 byla po Wikipedii pojmenována planetka.

Systematická zaujatost

Související informace naleznete také v článku Systémová podjatost.

Některé zdroje Wikipedii kritizují pro její systematickou liberální (v americkém smyslu slova liberalismus, tj. liberálně-levicovou), levicovou a protikonzervativní zaujatost.[30] Sám zakladatel Wikipedie Jimmy Wales uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.[31] Lawrence Solomon v National Review dochází ke zjištění, že články o tématech jako globální oteplování, inteligentní design či Roe vs. Wade vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.[32] Zaujatý a hyperkritický pohled Wikipedie na inteligentní design uvádí ve svém článku v roce 2007 i The Christian Post.[33]

Nicholas Stix v časopise American Renaissance dokládá systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v rasových otázkách. Wikipedie se staví pozitivně k rasové desegregaci, afirmativní akci a mezirasovému manželství. Informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, ale naopak zamlčuje události opačného charakteru. Pozitivně se vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin. Když přijde na „věrohodného zdroje“ v otázce rasy a politiky, může jimi být jen cokoliv „věrohodně levicového“. Zdroji mohou být liberální vysokoškolské noviny a dokonce i fundraisingové dopisy organizací jako Southern Poverty Law Center či Anti-Defamation League, naopak nepohodlné stránky jsou odstraňovány.[34]

V září 2010 srovnal Rowan Scarborough v časopise Human Events přístup Wikipedie k biografickým článkům o kandidátech ve volbách konaných v témže roce a vyšlo mu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informuje o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutím Tea Party nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.[35]

Tim Anderson, vyučující na Sydneyské univerzitě, tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. V článku o Hugo Chávezovi jsou používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jako Venezuela Analysis a Z Magazine označují správci Wikipedie za „nepoužitelné“.[36]

Sesterské projekty

Logo nadace Wikimedia

Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikislovník – výkladový slovník a tezaurus, Wikizdroje – úložiště volných dokumentů, Wikimedia Commons – repozitář svobodných multimediálních děl, Wikizprávy – otevřené zpravodajství, Wikicitáty – sbírka citátů, Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky, Wikidruhy – adresář biologických druhů, Wikidata – svobodná databáze znalostí a Wikicesty – cestovní průvodce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MCNEIL, Mark. Wikipedia makes a house call to Mac. The Hamilton Spectator. 2011-10-04. Dostupné online [cit. 2019-09-06]. ISSN 1189-9417. (anglicky) 
  2. ↑ POE, Marshall. The Hive. The Atlantic [online]. 2006-09-01 [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ TANCER, Bill. Look Who's Using Wikipedia. Time. 2007-03-01. The sheer volume of content [...] is partly responsible for the site's dominance as an online reference. When compared to the top 3,200 educational reference sites in the US, Wikipedia is No. 1, capturing 24.3% of all visits to the category.. Dostupné online [cit. 2019-09-06]. ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  4. ↑ WOODSON, Alex. Wikipedia remains go-to site for online news. Reuters. 2007-07-08. Online encyclopedia Wikipedia has added about 20 million unique monthly visitors in the past year, making it the top online news and information destination, according to Nielsen//NetRatings.. Dostupné online [cit. 2019-09-06]. (anglicky) 
  5. ↑ Comscore MMX Ranks Top 50 U.S. Web Properties for August 2012. Comscore, Inc. [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ wikipedia.org Competitive Analysis, Marketing Mix and Traffic - Alexa. www.alexa.com [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25. 
  7. ↑ DEWEY, Caitlin. Wikipedia has a ton of money. So why is it begging you to donate yours?. Washington Post. 2015-12-02. Dostupné online. 
  8. ↑ The Mysterious Workings of Wikis: Who Owns What?. www.ecommercetimes.com [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MULLIN, Joe. Wikimedia Foundation employee ousted over paid editing. Ars Technica [online]. 2014-01-10 [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SHYN, Annis. Wikipedia was born in 2001. And the world got a bit truthier.. Washington Post. 2017-01-05. Dostupné online. 
  11. ↑ SignOnSanDiego.com > News > Technology -- Wikipedia family feud rooted in San Diego. web.archive.org [online]. 2016-11-11 [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ MILIARD, Mike. Feature | Wikipediots: Who are these devoted, even obsessive contributors to Wikipedia?. Salt Lake City Weekly [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ COHEN, Noam. Wikipedia vs. the Small Screen. The New York Times. 2014-02-09. Dostupné online [cit. 2019-09-06]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  14. ↑ ŠTRAUCH, Adam. Wikipedie: 10 let od článku "Hello world" [online]. root.cz, 2011-01-17 [cit. 2011-01-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Statistiky Wikipedie v grafech (anglicky)
  16. ↑ Statistika na alexa.com. www.alexa.com [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25. 
  17. ↑ Wissen Media Verlag: Das Wikipedia Lexikon in einem Band. Die meistgesuchten Inhalte der freien Enzyklopädie
  18. ↑ https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_speakers_per_article
  19. ↑ Status status page. openfacts.berlios.de [online]. [cit. 18-01-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-11-2005. 
  20. ↑ Wikimedia servers
  21. ↑ Wikipedia Extension Archivováno 17. 1. 2020 na Wayback Machine. (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  22. ↑ Wikipedistům přibyl mocný pomocník z Indie Archivováno 14. 1. 2013 na Wayback Machine. Chip online, 19.10.2010
  23. ↑ Wikipedia versus Britannica na webu lidovky.cz
  24. ↑ Václav Nývlt: Spor o encyklopedii: která je přesnější, které víc věřit? (technet.cz, 24. 3. 2006)
  25. ↑ SUGDEN, Joanna. Half of Cambridge students admit cheating. The Times [online]. Times Newspapers Ltd., 31. 11. 2008 [cit. 2008-12-6]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b SUMI, Robert, et al. Edit wars in Wikipedia. Privacy, Security, Risk and Trust (PASSAT), 2011 IEEE Third International Conference on and 2011 IEEE Third International Confernece on Social Computing. Dostupné online. DOI 10.1109/PASSAT/SocialCom.2011.47. 
  27. ↑ Topics that spark Wikipedia 'edit wars' revealed [online]. BBC. Dostupné online. 
  28. ↑ Online encyklopedie nejsou jen Wiki lupa.cz, Michal Černý
  29. ↑ ČTK. Česká mutace Wikipedie dosáhla 100.000 článků. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-06-20 [cit. 2008-08-21]. Dostupné online. 
  30. ↑ How the Left Conquered Wikipedia[nedostupný zdroj]
  31. ↑ Mark Glaser. "Wales Discusses Political Bias on Wikipedia". PBS Mediashift. 2007-08-21 Archivováno 13. 1. 2013 na Wayback Machine..
  32. ↑ Solomon, Lawrence. "Wikipropaganda On Global Warming". National Review. CBSNews.com. 2008-07-20.
  33. ↑ Doug Huntington. 'Design' Proponents Accuse Wikipedia of Bias, Hypocrisy [online]. The Christian Post, 2007-05-09 [cit. 2007-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. 
  34. ↑ Nicholas Stix: Wikipedia on Race - ‘World’s biggest encyclopedia’ serves up propaganda. Archivováno 6. 1. 2009 na Wayback Machine. American Renaissance. červenec 2007
  35. ↑ SCARBOROUGH, Rowan. Human Events [online]. 2010-09-27 [cit. 2010-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-07. 
  36. ↑ Marcus Browne (February 13, 2008) Wikipedia accused of 'US-centric bias' Archivováno 26. 6. 2009 na Wayback Machine. ZDNet Australia

Související články

Externí odkazy

Projekty nadace Wikimedia
Jazykové verze Wikipedie podle počtu článků
5 000 000+
2 000 000+
1 000 000+
ruská (ru:) • španělská (es:) • italská (it:) • egyptsko arabská (arz:) • polská (pl:) • čínská (zh:) • japonská (ja:) • ukrajinská (uk:) • vietnamská (vi:) • warajská (war:) • arabská (ar:) • portugalská (pt:) • perská (fa:)
750 000+
500 000+
indonéská (id:) • srbská (sr:) • korejská (ko:) • norská (bokmål) (no:) • turecká (tr:) • čečenská (ce:) • finská (fi:) • česká (cs:) • maďarská (hu:) • tatarská (tt:)
250 000+
100 000+
75 000+
Stav k 1. červenci 2024 • Seznam všech jazykových verzí Wikipedie s aktuální statistikou
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie&oldid=23790996“